Sobota, 20. dubna, 2024
Česká asociace hydrogeologů
člen Unie geologických asociací (UGA)
Domů Medaile Oty Hynie

Medaile Oty Hynie

Hynie - medaileToto významné ocenění za významný a dlouhodobý přínos české hydrogeologii je udělováno již od roku 1998 ve vzájemné spolupráci Českého komitétu Mezinárodní asociace hydrogeologů (ČK IAH) a České asociace hydrogeologů (ČAH) jako vrcholných odborných a profesních společností české hydrogeologické obce.

Podle přijatého statutu se medaile uděluje českým i zahraničním hydrogeologům jako uznání jejich dlouhodobé celoživotní významné činnosti na poli hydrogeologie. Hlavními kritérii pro výběr kandidátů na Medaili Oty Hynie jsou zejména výsledky odborné práce v oblasti výzkumu a průzkumu podzemních vod, šíření dobrého jména české hydrogeologie u nás i v zahraničí, utváření efektivních pracovních týmů a výchova mladých odborníků. V neposlední řadě je i etika odborné práce laureáta.

Ocenění je nazváno po prof. Otovi Hynie (1899-1968), který je považován za zakladatele české hydrogeologie a stal se i prvním profesorem hydrogeologie u nás (od roku 1952 působil na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze). Napsal přes sto originálních vědeckých prací a několik set zpráv z terénních průzkumů. Byl autorem i zásadních monografií a skript, z nichž některé se používají dodnes. Vychoval řadu následovníků, kteří se stali klíčovými odborníky v oblasti podzemních vod a ovlivnili další směřování oboru až do současné doby.

Medaile se uděluje kandidátům schváleným vedením obou organizací (ČK IAH a ČAH), veřejně na významném setkání české hydrogeologické obce. Do letošního roku byla Cena Oty Hynie udělena těmto významným odborníkům:

Ing. RNDr. Karel Zima, DrSc. (1998)
Prof. Ing. Jan Šilar, DrSc. (1999)
Prof. RNDr. Vladimír Homola, CSc. (2001)
Prof. RNDr. Jaroslav Vrba, CSc. (2005)
Doc. RNDr. Jiří Krásný, CSc. (2009)
Doc. Ing. Arnošt Grmela, CSc. (2014)
Ing. Miroslav Kněžek, CSc. (2014)
Ing. Miroslav Olmer (2014)
RNDr. Jan Švoma (2014)
RNDr. Vojtěch Kněžek (2022)
RNDr. František Pastuzsek (2022)
RNDr. Josef Slavík (2022)
RNDr. Daniel Smutek (2022)

Doc. RNDr. Zbyněk Hrkal, CSc. (2022)

Laureáti ceny Oto Hynie 

Doc. Ing. Arnošt Grmela, CSc.

Kdyby se 28. března 1940 v Protektorátu Čechy a Morava nenarodil rodině Grmelů malý Arnoštek křtěný Jan Antonín, tak by české hydrogeologii chyběla jedna výrazná osobnost. Přežil jak Böhmen und Mähren, tak první léta budování socialistické společnosti, reálného socialismu i nástupu komunismu v Československé socialistické republice. Svojí bývalou i současnou aktivitou (výrazně a pouze na odborné a pedagogické bázi) dokazuje, že je schopen úspěšně přežít i nástup kapitalismu v Čechách a pevným krokem (seč zdraví dovolí) vstoupit i do 21. století.

Arnošt GrmelaDuševní deformace (= láska k přesnosti a pořádku) přivedla jmenovaného až do řad studentů VŠB studujících zaměření Důlní měřictví a geodézie. V letech 1962-1972 pracoval na hlubinném dole v Ostravě (Velkodůl Stalin=Důl Rudý říjen=Důl Svoboda=Důl Rudý říjen=Důl Heřmanice) jako samostatný důlní měřič, poté hlavní geolog podniku a jako vedoucí oddělení důlního měřiče a geologa. V roce 1978 nastoupil na Katedru geologie a mineralogie – dnes Institut geologického inženýrství Hornicko-geologické fakulty VŠB-Technické univerzity Ostrava. Je habilitovaným docentem v oboru hydrogeologie, byl vedoucím ústavu Hydrogeologie a inženýrské geologie (do roku 2008) a od roku 2009 je na Institutu geologického inženýrství v zařazení jako vědecko-výzkumný pracovník. Od roku 2002 až donedávna byl i pedagogem (prof. nadzwyczany) a členem vědecké rady Akademie Technicko-Humanistické v Bielsku-Biała (Polsko).

Jeho celoživotní láskou je důlní hydrogeologie a je bezpochyby nejuznávanějším specialistou v tomto zaměření v České republice. Jeho výzkumné aktivity zasahují zejména do oblasti aplikace matematických metod v geologii (hydrogeologii, hydrogeochemii, důlní hydrogeologii), řešení problematiky ochrany podzemních a povrchových vod, kvantifikace produkce a vývoje kvality důlních vod, do oblasti ochrany hydrosféry životního prostředí při otvírce, těžbě a likvidaci hornické činnosti. Zabývá se aplikacemi druhotných surovin při likvidaci dolů, anomálními jevy a projevy nestability v důsledku vlivů podzemních a důlních vod.

Je členem International Association of Hydrogeologists (IAH), do roku 2009 byl místopředsedou České asociace hydrogeologů (ČAH), je členem International Decade for Natural Disaster Reduction (IDNDR) a Regionálního výboru pro omezování následků katastrof (RV ONK). Dlouhodobě je soudním znalcem pro obor geologie-hydrogeologie, odborným garantem MŽP ČR pro ověřování odborné způsobilosti v oboru geologických prací, a dalších.

Vychoval vedle nových bakalářů a inženýrů i řadu doktorandů a to nejen v ČR, ale i v Polsku. Byl a je hlavním řešitelem zahraničních i domácích výzkumných projektů. V posledním období byl řešitelem projetu GAČR č. 105/09/0808 „Výzkum surovinově-energetického využití potenciálu důlních vod zatopených uranových dolů“.

Je autorem či spoluautorem 6 monografií, 4 učebnic, 21 vysokoškolských skript, 56 článků v odborných časopisech, 86 článků na konferencích v zahraničí, 64 článků národních konferencích, je zpracovatelem 61 odborných zpráv a expertíz pro podniky a 164 znaleckých posudků.

Jeho odborná činnost byla oceněna mimo jiné v roce 2000 medailí Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava – za pracovní a pedagogickou činnost a v roce 2005 medailí Slovenské asociácie hydrogeológov (SAH) za rozvoj hydrogeologie. Prezident Polské republiky Bronislaw Komorowski rozhodnutím ze dne 24. dubna 2013 udělil doc. Grmelovi Zlatý kříž za zásluhy v pedagogické a vědecké činnosti a za rozvoj polsko-české spolupráce v oblasti pedagogiky. Doc. Grmela je i nadále činný v pedagogické činnosti na VŠB – Technické univerzitě v Ostravě. Těší se velké oblibě u studentů díky svému osobnímu přístupu a lásce k vzdělávací činnosti. Věříme, že jej vitalita, mladý duch a smysl pro humor dlouho neopustí.

Ing. Miroslav Kněžek, CSc.

KněžekNarodil se 24.6.1930 v Bratislavě. Absolvoval Fakultu stavební ČVUT, směr vodohospodářský v letech 1949-1954 (9 semestrů). Ve studiu pokračoval interní vědeckou aspiranturou (1954 – 1957) ve Výzkumném ústavu vodohospodářském. Jeho hlavním tématem byla hydrologie podzemních vod a jako náplň disertační práce mu tehdejší ÚSVH (Ústřední správa vodního hospodářství) přidělil téma Umělá infiltrace – vyhodnocení pokusného poloprovozu Káranské vodárny u Sojovic. Během aspirantury také spolupracoval na úkolech Ing. Dr. Slepičky, které se zabývaly hodnocením zdrojů podzemních vod ve vybraných oblastech České křídové pánve metodou podélných profilů průtoků.

Zúčastnil se zakládání terénní výzkumné základny v Adršpašsko-teplické struktuře Polické pánve a vyhodnocování výsledků pozorování. Ve své odborné práci byl od začátku 70. let převážně zaměřen na podzemní složku odtoku v hydrologické bilanci. Zejména po zpracování úkolu „Odtok podzemní vody na území Československa“ (ko-lektiv autorů pod vedením J. Krásného) došlo i jeho zásluhou ke změně v nazírání na význam přirozené akumulace podzemních vod v re-gionech tvořených málo propustnými nebo nepro-pustnými horninami.

Hodnocením přírodních zdrojů podzemní vody se zabýval i v rámci svého působení v Subkomisi pro podzemní vody při Komisi pro klasifikaci zásob nerostných surovin, spadající v letech 1967 -1992 pod úřad předsednictva federální vlády. Lze říci, že tato jeho činnost vycházela i z řady spoluprací s organizacemi jako ČHMÚ, SHMÚ, ČGÚ-ČGS, Stavební geologie – Aquatest, Vodní zdroje, Geotest, VRV, vodárna Káraný a další.

Celá odborná kariéra Ing. Miroslava Kněžka je spjata s Výzkumným ústavem vodohospodářským. Jeho snahou v celé odborné činnosti bylo zdůrazňování jednotnosti vzájemného působení všech složek hydrologické bilance. To se snažil prosazovat jako vedoucí oboru hydrologie ve VÚV v letech 1963 – 1970 a 1985 – 1990 i jako předseda interní vědecké rady v letech 1989 – 1992.

Úzce spolupracoval s Prof. Ing. V. Hálkem, DrSc. VVÚVSH (Vědeckovýzkumný ústav vodního hospodářství a stavitelství) při VUT Brno, při řešení regionálních úkolů hydrauliky podzemních vod, ale i např. při výstavbě metra v Praze.

I když svoje působení ve Výzkumném ústavu vodohospodářském ukončil v roce 1991, na některých úkolech týkajících se změn klimatu a možností nápravných opatření z hlediska režimu podzemních vod spolupracuje s ústavem doposud a je neocenitelným odborným poradcem mladým začínajícím výzkumníkům.

V době své vědecké činnosti byl autorem mnoha odborných článků. Je autorem publikací v rámci edice VÚV Práce a studie. Jedná se o publikace „Průsak z vodárenských infiltračních nádrží“ a „Podzemní složka odtoku“. Je také spoluautorem tří knižních publikací.

Byl členem vědeckých rad ČHMÚ i SHMÚ, VÚMOP a členem komise pro obhajoby disertačních prací CSc. na fakultě stavební ČVUT v rámci oboru vodní hospodářství, externě přednášel statě z hydrologie podzemních vod na katedře VH ČZU. Byl školitelem 6 vědeckých aspirantů.

I když má Ing. Miroslav Kněžek za sebou bohatou odbornou kariéru, spektrum jeho zájmů je široké. Je znalcem vážné hudby, autorem mnoha výtvarných děl, dlouhá léta působil jako atletický rozhodčí a trenér a v současné době se věnuje také charitativní činnosti.

Ing. Miroslav Olmer

Narodil se 6. 7. 1929. Po válce vystudoval ČVUT, Vysokou školu inženýrského stavitelství – směr vodohospodářský (1948-53), ale zároveň také mimořádně angličtinu na Filosofické fakultě a jako postgraduální kursy absolvoval jednak současné směry filosofie a později praktickou hydrogeologii. Již tento fakt je pro Ing. Olmera symptomatický – celý svůj profesní život se prolíná jeho široký všeobecný přehled s několika obory.

Prakticky celá jeho profesní dráha patřila (kromě krátkého období ve Vodních stavbách po absolvování studia a současného působení v České geologické službě) jednomu podniku s různými názvy podle organizačních změn: Vodo-hospodářské rozvojové středisko – Ředitelství vodních toků – Vodohospodářský rozvoj a výstavba – Výzkumný ústav vodohospodářský (TGM).

Jeho zaměření procházelo různými etapami: začínal v druhé polovině 50-tých let jako státní dozor na stavbě nádrže Klíčava a při tvorbě prvního Státního vodohospodářského plánu (SVP) zpracovával část, týkající se zásobování pitnou vodou. Tento výstup byl důležitým podkladem pro začínající regionální hydrogeologické průzkumy, financované státem a zahrnující hlavně vodohospodářsky významné struktury křídy a kvartérních sedimentů.

V druhé polovině 60-tých let byl redaktorem l první hydrogeologické rajonizace, zahrnující i Slovensko a zavedl první podrobnou evidenci vodárenských zdrojů podzemních vod ve významných hydrogeologických strukturách. Na začátku 70-tých let byla opět pod jeho vedením vydána detailnější rajonizace v měřítku 1 : 200 000 a zároveň začaly práce na vodohospodářské bilanci množství podzemních vod. V souvislosti s tím začal zavádět do praxe hydrologické metody stanovování přírodních zdrojů podzemních vod.

V druhé polovině 80-tých let pak oponoval část Syntézy české křídy – jeden z nejvýznamnějších hydrogeologických výstupů té doby a zároveň s kolektivem autorů vydal další hydrogeologickou rajonizaci, tentokrát již jednoznačně zaměřenou na bilancování množství podzemních vod. Navrhnul a zpracoval chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV), které dodnes existují v naší legislativě. Po roce 1970 nemohl odjet na roční stipendium Alexander v. Humboldt-Stiftung, ani nesměl přijmout účast v pracovní skupině AIH pro ochranu podzemních vod.

V období po roce 1989 se věnoval koncepci ochrany podzemních vod jak z hlediska kvantity, tak jakosti. Je autorem některých koncepcí, které byly později vtěleny do národní legislativy. Zpracoval také návrh zavedení správy podzemních vod, která nám dodnes citelně chybí, a jako jeden z prvních se začal zabývat evropskou legislativou na tomto poli, která vyústila v Rámcovou směrnici o vodní politice. Významně se zasloužil o sanaci strážského bloku postiženého bývalou těžbu uranu. V porevolučním nadšení se předpokládalo, že se zastaví těžba vtláčením kyseliny a zbylá kyselina se ponechá svému osudu, proti tomu se ve svém posudku postavil.

V tomto neúplném výčtu je třeba zmínit některé aktivity Ing. Olmera z poslední doby (který je dodnes neuvěřitelně pracovně činný) – Hydrogeologická rajonizace 2005, která se stala základem pro vymezení útvarů podzemních vod, spolupráce na vývoji postupů pro hodnocení stavu útvarů podzemních vod či jeho podíl na v současnosti nejvýznamnějším hydrogeologickém projektu „Rebilance zásob podzemních vod“, jehož cílem je stanovit na třetině území ČR velikost přírodních zdrojů podzemních vod a jejich disponibilního množství.

Vyjmenovávat jeho významné publikace je nad rámec tohoto medailonku, proto zmiňme alespoň ty stěžejní: Využití a ochrana podzemních vod z roku 1978, kterou napsal spolu s K. Klinerem a M. Kněžkem a hydrogeologické rajonizace 1965, 1973, 1986 a 2005.

RNDr. Jan Švoma

Spoluzakladatel kontaminační hydrogeologie

Jan Švoma se stal promovaným geologem – hydrogeologem na konci svého studia na Karlově Universitě v roce 1960. V této době se na Stavební geologii zahajoval program regionálního hydrogeologického průzkumu a tak dostal za úkol řešit hydrogeologickou problematiku Křídové a Plzeňské pánve. To že pracoval jako hydrogeolog na Plzeňsku způsobilo, že se dostal k řešení kontaminace způsobené vojáky na letišti v Líních. Tím to začalo a do dneška kontaminační hydrogeologii neopustil, stejně tak jako svého zaměstnavatele, i když se kolem něho kontaminační hydrogeologie vyvíjela a zaměstnavatel měnil.

Jan ŠvomaKontaminační hydrogeologie se začala rozvíjet a na Stavební geologii byl založen hydrogeologie ochrany podzemních vod a on sám se s elánem zapojil v letech 1970-1980 do spoluvytváření celonárodní metodiky a legislativy průzkumu a sanace znečištění podzemní vody a horninového prostředí. (SVÚ Výzkum ochrany podzemních vod před znečištěním škodlivinami). Později (1983 až 1985) se podílel na rozvoji metodiky fotografické detekce znečištění horninového prostředí a podzemní vody pomocí změn vegetace (SVÚ Výzkum ochrany podzemních vod před znečištěním ze zemědělské výroby a Aerokosmický průzkum území státu). V 80. letech se tak stal národně i mezinárodně uznávaným odborníkem na problematiku kontaminace nesaturované a saturované zóny. V rámci mezinárodní spolupráce spolupracoval s IAH a podílel se na vypracování evropské metodiky průzkumu a sanačních technologií NATO/CCMS (Committee on the Challenge of Modern Society) – Commission on Environmental Aspects of Reusing Military Lands.

Všechny poznatky z výzkumu a ze spolupráce se zahraničními experty přenášel do praxe na největších kontaminačních projektech té doby, např. sanace znečištění civilních letišť Praha Ruzyně, Karlovy Vary, vojenských letišť Líně, Milovice- Boží Dar, Hradec Králové, Bechyně i havárie ropovodu Mírovka. Po změně režimu se zapojil do vypracování metodiky řešení kontaminace vojenských prostorů sovětskou armádou, stal člen mezinárodní komise pro zjišťování ekologických škod způsobených SA podílel se na průzkumu a sanaci vojenských prostorů Milovice, Všejany-Lipník, Jiřice a Sojovice.

Jan Švoma se podílel nejenom na zpracování metodiky, ale také vytvořil několik patentovaných sanačních technologií a hlavně v oddělení kontaminační hydrogeologie, které založil a rozvinul, vyrostlo mnoho špičkových sanačních hydrogeologů, kteří dnes pracují nejenom ve firmě AQUATEST, ale také ve firmách jako jsou KAP, OPV a mnoha dalších.

V současné době se věnuje posledním zbytkům kontaminace po Sovětské armádě, supervizi sanačních zakázek a je k dispozici ostatním kontaminačním hydrogeologům firmy jako jejich konzultant.

RNDr. Vojtěch Kněžek

RNDr. Vojtěch Kněžek působí jako odborný pracovník v Hydrogeologické společnosti, s.r.o., Zbraslav. Cenu Oty Hynie získal v roce 2022 za významný a celoživotní přínos rozvoji oboru hydrogeologie. V letech 1956 – 1958 působil jako hydrogeolog v Ústředním ústavu hydrogeologickém, poté pracoval do roku 1997 jako vedoucí hydrogeolog ve Vodních zdrojích Praha. Výrazné stopy zanechal především ve východočeském regionu, vyzdvihnout je třeba jeho práce na regionálních a dalších hydrogeologických průzkumech, a dále vysokou odbornou úroveň a vysoké etické standardy jeho práce. Pan hydrogeolog s darem intuice od přírody, což je naprosto nezbytná výbava profesionála, která se nedá naučit.

RNDr. František Pastuszek

RNDr. František Pastuszek více než 25 let externě vyučuje hydrogeologii na PřFUK, je autorem terminologického slovníku hydrogeologie a mnoha výpočetních pomůcek pro hydrodynamické zkoušky všeho druhu. Jeden ze zakladatelů oboru ochrana podzemních vod odborně a vědecky publikuje především na téma kolmatačních a hydrodynamických zkoušek. Zásadně přispěl ke kontaminačním průzkumům a sanačním pracím v 80. a zejména v 90. letech 20. století. Důležitý je jeho významný výzkumný přínos k rozvoji metod hydrauliky podzemních vod. Jeho životní kariéra je spojena zejména se společností Vodní zdroje Praha.

RNDr. Josef Slavík

Doménou RNDr. Josefa Slavíka byly hydrogeologické práce v oblasti východočeské (západomoravské) křídy. Stěžejním dílem byl regionální průzkum Západomoravská křída. Významné byly i studie a posudky zabývající se ochranou vodního zdroje v Březové nad Svitavou. V posledním období své pracovní činnosti také spolupracoval na rebilančních zhodnoceních hydrogeologických rajonů na Moravě a v části východních Čech. Své zkušenosti získané na pracovních stážích ve Francii a Uzbekistánu pak zúročil při tvorbě metodiky využití výsledků aerokosmického průzkumu v hydrogeologii (metoda morfohydrogeometrrické analýzy).
Po vystudování Přírodovědecké fakulty UJEP v Brně pracoval v letech 1974 až 2015 jako hydrogeolog v GEOtestu Brno. Řadu let spolupracoval jako externí učitel na Masarykově univerzitě, kde studentům přednášel o svých zkušenostech práce hydrogeologa.

RNDr. Daniel Smutek

RNDr. Daniel Smutek působil ve společnosti Vodní zdroje n.p., následně Vodní zdroje Chrudim. Je hlavním autorem řady regionálních prací a hydrogeologických průzkumů v rajonech Chrudimská křída, Vysokomýtská synklinála, Dlouhá mez, Královédvorská synklinála. Jako popularizátor geologie a současně hydrogeologie na Chrudimsku a v širokém okolí je od roku 2012 ředitelem Národního geoparku Železné hory, se specializací na využití geoturistického potenciálu Národního geoparku Železné hory (NGŽH), a garantem geovědních aspektů NGŽH. Spolupracoval na řadě geovědních projektů zahrnujících hydrogeologii, přednášky, účelové publikace a výstavy, např. Historií země za dva dny pro střední školy, Historií země za dva dny pro základní školy, Kámen a voda pro střední školy, Kámen a voda pro základní školy, Příběh o železe a manganu, Granit. Stále se věnuje popularizaci oboru u veřejnosti, žáků a studentů základních a středních škol, pravidelně přednáší na odborných seminářích, v rámci regionální působnosti přispívá k výchově mladých hydrogeologů.

Doc. RNDr. Zbyněk Hrkal, CSc.

Narodil se v druhé polovině minulého století a zvolil si povolání hydrogeologa. Byla to šťastná volba, splnil si sen o cestování a jeho povolání jej zavedlo mezi horské kmeny Raglaj a Čampa ve Vietnamu, do tropické amazonské džungle soutoku řeky Paraná a Iguasu, na tádžicko-afghánském pomezí, do Údolí smrti v Kalifornii, do oblasti atomového polygonu v kazachstánském Semipalatinsku. Pracovně působil jak v Izraeli, tak i na palestinském území, navštívil i popraviště v saudskoarabské Rijádu. Pobyt na příslovečném sudu se střelným prachem mezi Jižní Osetií, Adžárii a Abcházií, na trase strategického ropovodu Baku – Tbilisi – Ceyhan, jej přivedl na myšlenku začít psát romány. Svou prací na tomto poli vysoce přispěl k veřejnému povědomí a zvýšení kreditu práce hydrogeologa. Odborně jsou významné jeho výzkumné projekty, pedagogická činnost na PřF UK a na dalších vysokých školách, jeho aktivity v Mezinárodní asociaci hydrogeologů i při řešení mezinárodních projektů. Jeho pracovní život je spojen zejména s Českou geologickou službou, Přírodovědeckou fakultou UK a Výzkumným ústavem vodohospodářským T. G. Masaryka.