Studna je svislé vodní dílo sloužící k jímání a odběru podzemní vody. Buduje se podle vodního a stavebního zákona buď jako kopaná stavba, jejíž plášť je postupně směrem dolů vytvářen vyzdívkou nebo betonovými skružemi, nebo jako vrt vybudovaný pomocí vrtné soupravy vystrojený zárubnicemi s perforací.
Proces budování studny začíná hydrogeologickým průzkumem, kdy se provede terénní rekognoskace včetně vyhledání sousedních studen a rešerše archivních podkladů (starší vrtné a průzkumné práce). Na základě těchto informací odborně způsobilý hydrogeolog uváží možnost zbudování nové studny a zpracuje projekt geologických prací a podá žádost o povolení k realizaci na příslušný vodoprávní úřad. Ve většině případů je poté studna budována jako průzkumný vrt, na kterém se provede čerpací zkouška, stanoví se její vydatnost a následně se požádá o povolení stavby vodního díla a povolení k odběru podzemní vody. V případě, že bude studny hlubší 30 m provede ještě ohlášení vrtu dle §6 odst. 3 zákona č. 62/1988 Sb. o geologických pracích (Geologický zákon).
I když vlastnictví studny zvyšuje cenu nemovitosti a dodává pocit nezávislosti na cenách vodného a stočného, ne pro každý dům či zahradu je její zbudování nezbytné. Pro užitkovou vodu a zálivku zahrady lze nejprve doporučit využití zachycených dešťových srážek, na zvážení je také nadbytečnost budování studny uprostřed intravilánu plně vybaveného vodovodním řadem a kanalizací. K rozhodnutí, zda do studny investujete, je potřeba zahrnout také úvahu finanční. K ceně za projekční a vrtné práce, které se aktuálně dle hloubky studny pohybují v úrovni cca 100 – 150 000 Kč je nutno připočíst ještě osazení studny čerpadlem a přívod elektřiny ke studni a vody do nemovitosti. Celková cena prací se tak může dostat k cca 200 – 250 000 Kč. Počítejte také s tím, že vodné sice platit nebudete, ale stočné za odvod odpadní vody do kanalizace ano. Finanční návratnost takové investice pak bude cca 20 – 25 let. O studnu je třeba také pečovat jako o kteroukoliv jinou stavbu. Voda by z ní měla být čerpána průběžně objemem stanoveným v rámci čerpací zkoušky, nikdy nárazovým zčerpáním až na úroveň sacího koše, protože takové chování časem způsobí zapískování, tj. tedy znepropustnění celého okolního kolektoru, a studna se znehodnotí. Pravidelně by též měla být měřena její hloubka, a tedy přítomnost kalů, a uvážena nutnost jejího vyčištění. Pokud ale budou práce provedeny dobře a o studnu se budete starat, může se ve vaší rodině studna dědit po několik generací, stejně jako stříbrné příbory a hudební sluch.
Víte, že…
Nejstarší známá studna na světě se nachází na území ČR a byla objevena při budování dálnice D35 u Ostrova na Chrudimsku. Pochází z neolitu, je vysoká 140 cm, široká 80 cm, tvořená prkny, a její stáří se datuje na více než 7000 let.
Nejhlubší studna u nás byla zbudována na zámku Zbiroh a dosahuje hloubky 163 m. Velice hluboká studna byla zbudována v roce 1580 na hradě Hukvaldy (140 m) nebo ve 14. století na hradě Helfštýn (150 – 160 m). Tyto studny byly budovány hornickým způsobem, tedy vyrubáním šachty. Pro budování té hukvaldské byli povolání mistři kameničtí až z Itálie, práce trvaly celý jeden rok a hotová studna stála bez jednoho zlatého jako roční výnos celého hukvaldského panství.
Nejširší studna v ČR se nachází v podzemí města Mělník. Pochází ze 14. století, je hluboká 54 m a má šířku 4,54 m. Sloužila jako zdroj vody ro celé středověké město.
