Domů Valná hromada ČAH – 19.9.2001 Ostrava

Valná hromada ČAH – 19.9.2001 Ostrava

.

Všechny materiály ke stažení zde (28,2 kB)

.

Všechny materiály ke stažení zde (28,2 kB)

Nahoru

Zpráva o činnosti ČAH

V letošním roce zaznamenáváme 10. výročí nového období v hydrogeologii a dalších aplikovaných geologických oborech, které je charakterizováno postupným posilováním úlohy profesní samosprávy. Ve všech oblastech života společnosti se aktivizují nejrůznější formy typické pro občanskou společnost. Jednou z nejdůležitějších forem je právě profesní samospráva v různých oborech.

1. Začátky profesní samosprávy

Reprezentantem profesní samosprávy v hydrogeologii je Česká asociace hydrogeologů. Její začátky se datují do roku 1990, kde záhy po celospolečenských změnách se sešla první skupina nadšenců zajímajících se o věci veřejné a v roce 1991 došlo k založení ČAH jako „dobrovolné profesní a stavovské organizace sdružující členy hydrogeologické obce za účelem hájení a prosazování jejich odborných zájmů“. Nezaměňujme proto ČAH ani s odbornými a vědeckými společnostmi (např. ČVTS, IAH, ČGS apod.), ani s něčím na způsob odborové organizace. V jiných oborech existují obdobné organizace, často nazývané komorami.

Po slibném začátku činnosti ČAH, který byl veden entuziasmem členů prvního vedení, se zákonitě v polovině 90. let dostavil útlum a únava z činnosti těch, kteří celou organizaci svou dobrovolnou a neplacenou prací „táhli“. Celou nedlouhou historií ČAH se totiž táhne problém neochoty řadových členů se více a aktivněji zapojit do života hydrogeologické obce. Pak všechna práce zůstává na bedrech pár dobrovolníků. Naštěstí se v roce 1996 podařilo najít několik dalších ochotných kolegů, kteří znovu zaktivizovali činnost a troufám si říci, že tento trend pokračuje doposud.

2. Současná situace

2.1. Česká hydrogeologická obec a její struktura

Hydrogeologii je v České republice reprezentují především soukromé firmy, v nichž pracuje odhadem celkem kolem 300-400 hydrogeologů. Poslední desetiletí je charakterizováno významným přesunutím důrazu od zajišťování vodních zdrojů na environmentální problémy, kterými se dnes zabývá naprostá většina činných hydrogeologů. Největší množství těchto firem jsou firmy malé a střední (do 10-20 zaměstnanců), větších firem je jen několik a často jde o transformované tradiční organizace nebo jejich části. S řadou hydrogeologů se můžeme setkat i ve státních orgánech (především na okresních úřadech, ČIŽP a některých ministerstvech, výhledově jistě i v krajských úřadech).

Výzkum je soustředěn na 2 vysokoškolských pracovištích v Praze a Ostravě, které zároveň zajišťují výchovu nové generace hydrogeologů. Každoroční počty absolventů kolísají, ale průměrně jde o 10-20 nových hydrogeologů ročně. Je však třeba podotknout, že v hydrogeologii působí i absolventi z jiných oborů, především geologických a báňských, ale mezi námi jsou i kolegové stavebního a chemického zaměření, ojediněle jsou zastoupeny i další obory (zemědělské, geografické apod.). Regionálně hydrogeologický výzkum zajišťuje Český geologický ústav. V Akademii věd ČR není hydrogeologie v současné době zastoupena vůbec.

2.2. Česká asociace hydrogeologů

2.2.1. Legislativní činnost, spolupráce se státními orgány

ČAH se intenzívně zapojil do přípravy a ovlivňování nových předpisů, v uplynulém období především novely geologického zákona a nového vodního zákona. Bohužel pro nedostatečnou kooperaci s příslušnými ministerstvy (předkladateli těchto předpisů) byl nucen lobovat přímo v parlamentu. Přesto se podařilo některé důležité změny v těchto předpisech prosadit. V současnosti a blízké budoucnosti se naše aktivity přesouvají směrem k vhodnému ovlivňování prováděcích vyhlášek k těmto předpisům, které jsou mnohdy důležitější než předpisy samy (viz např. nová vyhláška o odborné způsobilosti).

Bohužel je nutno konstatovat, že spolupráce se státními orgány, především s MŽP, stále není ideální. UGA není brána jako vrcholný reprezentant geologické obce, a ČAH je jen jednou z mnoha desítek organizací, kterým jsou zákony zasílány k připomínkování. Poněkud lepší je situace v komunikaci s některými dalšími ústředními orgány, především s Ministerstvem zemědělství a Ministerstvem zdravotnictví.

Dalšími body, které bude nutno řešit, je postavení hydrogeologie v územním plánování (v rámci stavebního zákona), existující problematičnost vztahu geologických, horních a živnostenských předpisů, nebo nevyhovující stav kolem soudních znalců z našeho oboru.

2.2.2. Osvědčení odborné způsobilosti

ČAH se podílí na vydávání osvědčení odborné způsobilosti pro geologické práce prostřednictvím odborných garantů, kteří pocházejí z řad členů ČAH a jsou vedením ČAH navrhováni. Situace byla po novele geologického zákona zkomplikována novou kategorií pracovníků pro „sanační geologii“. Zavedení sanačního oboru hodnotíme negativně, protože veškeré práce týkající se průzkumu a sanace znečištění geologického prostředí byly pokryty i dříve existujícími osvědčeními (především hydrogeologie, inženýrská geologie, případně v jednotlivých případech ostatní obory a specializace). Navíc sanační geologové nemají svoji asociaci hájící jejich zájmy, probíhají proto diskuse, zda by tuto funkci nemohl vykonávat ČAH, protože drtivá většina sanačních geologů pochází z našich řad.

Co se týče počtu všech osvědčení odborné způsobilosti pro geologické práce, jejich počet je přes 800, z čehož cca plných 38 % tvoří osvědčení pro hydrogeologii. Pro zajímavost lze uvést procenta osvědčení ostatních oborů : geofyzika 6 %, geochemie 1 %, geologický výzkum 3 %, inženýrská geologie 24 %, ložisková geologie a zvláštní zásahy do zemské kůry 16 %, geologičtí činitelé ovlivňující životní prostředí 2 %, sanace 10 % (jejich podíl však výrazně roste)

2.2.3. Informační služby

ČAH informuje své členy o svých aktivitách prostřednictvím Zpravodaje ČAH, který doposud vycházel 2× ročně. Nedávno byla zprovozněna www stránka ČAH na adrese www.cah.cz. Od tohoto kroku si slibujeme daleko lepší, pružnější a rychlejší informovanost hydrogeologické obce o probíhajících aktivitách. Jsou zde úvahy o nahrazení Zpravodaje jakousi stručnou ročenkou, kde by byly shrnuty nejdůležitější aktivity za každý rok.

2.2.4. Odborné aktivity

ČAH ve spolupráci s ČK IAH obnovil v roce 1998 po 10-leté přestávce tradici hydrogeologických konferencí pořádaných od začátku 60. let. Dnešním rokem vstupuje tato tradice do nové etapy, kdy zvýšení odborného i společenského významu tohoto setkání se odrazilo i v přejmenování na národní hydrogeologický kongres jako vrcholné setkání české hydrogeologické obce.

Z menších akcí bude ČAH pokračovat v programu vzdělávacích seminářů (workshopů) pro své členy i nejširší odbornou veřejnost, a to v úzké spolupráci s vysokoškolskými pracovišti v Praze a Ostravě. Tento program by se měl postupně stát základem pravidelného celoživotního vzdělávání hydrogeologů.

2.2.5. Členství v ČAH

V současné době má Česká asociace hydrogeologů 276 řádných a platících členů, což představuje odhadem mírně nadpoloviční podchycení celé hydrogeologické obce (celkový počet činných hydrogeologů odhadujeme někde kolem 500). Za poslední 3 roky došlo k nárůstu členské základny o cca 50-70 nových členů, tj. o cca 25 %. Rezervy však ještě přetrvávají, jak prozradilo porovnání databáze členů ČAH a držitelů osvědčení odborné způsobilosti v hydrogeologii, kde existuje cca 50 nečlenů ČAH, kteří v hydrogeologii aktivně působí. Další nepodchycení hydrogeologové jsou řadovými zaměstnanci ve velkých firmách.

2.3. Probíhající spolupráce a sjednocovací snahy na národní a mezinárodní úrovni

Česká asociace hydrogeologů je aktivním členem Unie geologických asociací, úzce (především v odborné oblasti) spolupracuje s Českým komitétem IAH (International Association of Hydrogeologists), udržuje styky se Slovenskou asociácií hydrogeológov (SAH). Činnost ČAH by nebyla myslitelná bez úzké spolupráce s oběma vysokoškolskými pracovišti (UK v Praze a VŠB-TU v Ostravě), které poskytují pro její činnost potřebné prostorové zázemí, nestrannost a odbornou záštitu.

2.3.1. Unie geologických asociací

V roce 1999 byla ustavena Unie geologických asociací (UGA) jako výraz sjednocovacích snah geologické obce motivovaných potřebou postavit silnějšího partnera k jednání se státními orgány. V současné době jsou členem UGA všechny 4 asociace aplikovaných geologických oborů, tj. kromě ČAH Česká asociace inženýrských geologů (ČAIG), Česká asociace ložiskových geologů (ČALG) a Česká asociace aplikované geofyziky (ČAAG). Česká asociace hydrogeologů je z hlediska počtu svých členů nejsilnějším členem UGA, z čehož vyplývá i největší odpovědnost za činnost Unie, ale zároveň to umožňuje velmi výrazně ovlivňovat aktivity a celkové směřování UGA. Doufáme, že v blízké budoucnosti budou učiněny podstatné kroky k přeměně UGA v regulérní organizaci typu profesní komory včetně všech úkolů, které taková organizace má plnit.

Za dvouleté období činnosti UGA se ukazuje, že byl tento krok správný. Jednotlivé asociace jsou schopny a ochotny vzájemné spolupráce a UGA se postupně prosazuje jako hlavní partner jednání se státními orgány, především v legislativních a dalších zásadních otázkách ovlivňujících celou geologickou obec. Unie geologických asociací vyvíjí i další sjednocovací aktivity – koná kroky k členství v Evropské federaci geologů (EFG) a rámcově udržuje styky s Českým národním geologických komitétem (ČNGK) jako reprezentantem vědecké části geologické obce.

2.3.2. Evropská federace geologů

Evropská federace geologů (EFG) je celoevropskou organizací sdružující národní profesní organizace. Jejím hlavním úkolem je hájit a prosazovat zájmy geologů na úrovni Evropské unie. Z hlediska (snad brzkého) členství ČR v EU proto považujeme za nezbytné se co nejdříve stát i řádnými členy EFG, i když to bude spojeno s určitými (značnými) finančními nároky. Z dnešního pohledu se zdá, že by se UGA mohla stát řádným členem EFG na nejbližším zasedání EFG letos na podzim v Krakowě. Od členství v EFG očekáváme především podrobnou informovanost o geologické legislativě v různých evropských zemích i na úrovni EU, a také i zasvěcené informace o přístupu k financím z fondů EU, o čemž pak budeme moci podrobně informovat všechny naše členy.

S členstvím v EFG souvisí i titul „eurogeolog“, který umožní podnikání v geologii v celém v jednotném evropském prostoru a na který budeme moci dosáhnout i my. Je však nutné si uvědomit, že postupná harmonizace geologického podnikání v Evropě s sebou přinese takové věci jako zavedení etického kodexu geologa, funkční kontroly kvality práce apod.

2.4. Vyhodnocení ankety členů ČAH

V minulém Zpravodaji byla přiložena anketa, kterou z 276 řádných členů ČAH zatím vyplnilo a odeslalo 53 členů, tj. 19 % členů. To zhruba odpovídá i předchozí anketě před 4 lety.

Stručný komentář k dosaženým výsledkům:

  • Většina se přiklání i nadále k dělení geologie na jednotlivé obory a specializace pro účely osvědčení odborné způsobilosti, avšak ne pro tak podrobné dělení jako je dnes v platnosti
  • Drtivá většina (84 %) preferuje zachování stávajícího institutu osvědčení odborné způsobilosti, a podnikat na vázanou živnost
  • Tři čtvrtiny odpovědí souhlasí s členstvím v UGA a EFG, jen 15 % si myslí, že je potřebné jen členství v UGA, ojedinělé hlasy navrhují řešení jiné (členství v IAH, nevo v EFG bez UGA)
  • 80 % odpovědí souhlasí s tím, aby vyhledávání a budování vodních zdrojů bylo podmíněno posudkem oprávněného hydrogeologa (což dnešní právní stav nepožaduje), nezanedbatelná část odpovědí (13 %) však nemá názor nebo by tuto povinnost omezili jen na významnější vodní zdroje
  • Co se týče geologické komory, většina odpovědí preferuje komoru skládající se z odborných sekcí podle jednotlivých geologických oborů (54 %), jednotnou komoru žádá 24 % odpovědí a žádnou komoru by preferovaly 4 %
  • Názory na členství v geologické komoře se rozdělily mezi požadavky na povinné členství všech geologů (13 %), všech podnikajících geologů (28 %), držitelů osvědčení odborné způsobilosti (38 %) a dobrovolné členství by preferovalo 21 % odpovědí
  • O pouhý jeden hlas vyhrál názor, že by odborné asociace měly po vzniku komory zaniknout
  • Z hlavních činností ČAH je očekáváno, že se bude především zabývat odbornou činností a legislativou
  • Oproti mému očekávání se členové nebojí otevřít členství ČAH (nebo komory) i právnickým osobám (24 hlasů proti 17, kteří preferují jen členství fyzických osob), 12 hlasujících však na tuto věc nemá názor
  • Téměř všechny odpovědi (98 %, z toho 58 % důrazně) požadují, aby se ČAH věnoval sjednocení odborné terminologie
  • U odborných kursů a školení jsou ze 74 % preferovány dobrovolné akce před povinnými
  • U otázky po sjednocení metodik prací a cen převážil názor (52 %) jen o rámcových aktivitách v tomto směru, a dokonce 24 % odpovědí odmítá jakékoliv tyto snahy
  • Dostali jsme od vás jen 29 % vrácených oznámení, ohledně dalšího zasílání materiálů ČAH nebo aspoň upozornění na materiály umístěné na Internetu. Protože nepředpokládám, že plných 71 % z vás se bude pravidelně a poctivě připojovat na naši webovou stránku, důrazně vás prosím, abyste nám dali své e-mailové adresy, abychom vás mohli v případě potřeby kontaktovat. 28 našich členů nám oznámilo, že nemá přístup na internet, a proto jim i nadále budeme materiály zasílat poštou.

Ze slovních komentářů se nejvíce členů shodlo na potřebě řešit terminologické problémy, např. vytvořením terminologické komise, vydáním informativního slovníku odborných výrazů apod. Je třeba říci, že současná situace je skutečně již dále neúnosná, původní hydrogeologická terminologie upadá v zapomnění, nové termíny jsou chaoticky přebírány ze zahraničí, v nových přepisech se objevují neuvěřitelné nové názvy pro záležitosti, pro které existují stará osvědčená pojmenování, do našeho oboru neorganicky a živelně proniká názvosloví ze sousedních oborů atd. výsledkem je, že často při čtení odborného textu si člověk není jistý, zda ho chápe tak, jak to autor měl na mysli.

Další četné hlasy volají po intenzívnější profesní ochraně členů a etickém dohledu. Zde je však třeba říci, že ČAH je k tomuto připraven od svého samotného začátku, může však jednat až je osloven – členy, státními orgány, firmami apod., případně se jiným způsobem dozví o nekorektním jednání svých členů. Bohužel se tak zatím stává velmi zřídka, konkrétně od roku 1996 jsme řešili 2 případy.

Ze samostatných sekcí je nejvíce vyžadována sekce legislativní a pro minerální vody. Legislativní činnost se přesouvá na UGA, z důvodu větší váhy jednání se státními orgány, a vytvoření sekce pro minerální vody nebrání vůbec nic kromě aktivity příslušných členů. Vedení ČAH je připraveno všestranně pomoci vytvoření této sekce.

Závěrem je třeba podotknout, že realizace nastíněných budoucích aktivit ČAH i UGA, které směřují k profesionalizaci těchto organizací, jsou jednoznačně podmíněny aktivním přístupem členů (hydro)geologické obce. Výrazné rozšíření organizačních i odborných aktivit si postupně vyžádá změnu struktury obou organizací a nutně i vyšší finanční náklady – členové však budou dostávat daleko kvalitnější servis ze široké nabídky služeb. Jsem však přesvědčen, že jiné cesty není, pokud se chceme stát rovnocennými hráči ve sjednocené Evropě. Cestu zpět (tj. k velmi nízkým členským příspěvkům v špatně fungující organizaci, kde se všechno dělá na koleně) si nemůže nikdo, komu leží na srdci budoucnost české geologie v evropském kontextu, přát.

Josef Datel

Nahoru

Zpráva o hospodaření ČAH

Česká asociace hydrogeologů hospodaří se dvěma běžnými účty – pražským a ostravským, který slouží vesměs pro potřeby zajištění hydrogeologického kongresu.

Tato zpráva hodnotí stav hospodaření ke dni 4.9.2001. Stav pražského účtu k tomuto dni je 27 188,90 Kč a stav hotovosti v pokladně předsedy ČAH J. Datla je 8 700,60 Kč. Stav ostravského účtu je 370 913,39 Kč a stav pokladní hotovosti místopředsedy A. Grmely je 0,- Kč.

Protože přes ostravský účet probíhá financování 11. hydrogeologického kongresu, jsou průběžně vyrovnávány všechny závazky z toho plynoucí, tj. úhrada postupně docházejících faktur a dalších finančních závazků za zajištění kongresu. Lze předpokládat, že výtěžek z kongresu bude v obdobné výši jako výtěžek z minulé 10. hydrogeologické konference a bude stejně jako minule rozdělen mezi 4 spolupořádající organizace, tj. ČAH, IAH, VŠB-TU a UK.

Příjmy ČAH v uplynulém období byly v zásadě dvojí. Hlavním zdrojem pravidelných příjmů byly členské příspěvky, které ve výši 200 Kč za rok znamenají roční příjem asociace kolem 40-45 000 Kč (v závislosti na aktuálním počtu platících členů). Asociace měla dále jednorázové příjmy spočívající ve výtěžcích odborných akcí (především 10 hydrogeologická konference) ve výši cca 10 000 Kč, za odborné posudky a konzultace obdržela 53 2000 Kč (z toho 40 000 Kč z MŽP).

Ohledně výdajů hlavní částky směřovaly do zajištění běžného chodu asociace, tj. především byly placeny kopírovací a poštovní služby, případně nákup kancelářských potřeb a zařízení a některé odborné literatury, případně nezbytných služeb (poplatky, notářské úhrady apod.). Pravidelným výdajem jsou náklady na vedení účetnictví a daňové přiznání (podle rozsahu prací kolem 5 000 Kč) a dále členské příspěvky do Unie geologických asociací (ve výši 5 000 Kč za rok 1999 a 15 000 Kč v letech 2000 a 2001). Od letošního roku přibyly k výdajům i náklady na správu webové stránky ČAH – jejich výši lze odhadovat na cca 5-7 000 Kč ročně, reálně to však bude ověřeno až v následujícím období. Drobnější částky jsou vydávány na cestovné některých mimopražských členů výkonné rady ČAH na schůze a na základní občerstvení při jednáních. Jednorázovým výdajem byla úhrada pobytu na mezinárodním hydrogeologickém kongresu v Bratislavě v roce 1999 pro A. Grmelu (cca 12 000 Kč), který tam reprezentoval českou hydrogeologickou obec. ČAH se podílí i na polovině úhrady odměny pro laureáta Ceny Oty Hynie.

V roce 2000 proběhlo účetnictvím ČAH (pražský účet) financování odborného semináře "Přírodní atenauce organických látek".

Uzavřené účetnictví je za roky 1999 a 2000, které je k nahlédnutí a prostudování k dispozici všem členům ČAH.

V Praze, 4.9.2001
Josef Datel

Nahoru

Zpráva pro VH ČAH konanou dne 19.9.2001 v Ostravě O stavu členské základny a placení členských příspěvků

K 5. září t.r. měla ČAH 276 řádných členů. Z těchto 276 členů nemá doposud zaplacen členský příspěvek za rok 2000 celkem 18 kolegů, kteří, pokud nezaplatí do konce roku 2001, budou z řad ČAH ve smyslu platných stanov vyloučeni. Co se týče roku 2001, k 5.9. má zaplaceno 127 členů, ale z nich 8 pouze 1/2 příspěvku. Celkem tak za letošní rok činil příjem z členských příspěvků 24.600,- Kč.

Úhrada členských příspěvků se v poslední době výrazně zlepšila, především poté, co je na webové stránce asociace k nahlédnutí pravidelně aktualizovaný seznam členů a jejich platební bilance.

Pro zajímavost, řady členské základny do data zpracování opustilo dobrovolně či nedobrovolně za 10 let existence asociace 198 členů, převážně právě pro neplacení členských příspěvků.

Co se týče způsobu úhrady příspěvků, převážná část členů asociace dává přednost bankovnímu převodu, což je z hlediska administrativy nejjednodušší. Jediným úskalím pak bývá název konta nesouhlasící se jménem plátce, např. při převodu z účtu firmy. Zde je velmi důležité uvést vaše rodné číslo jako variabilní symbol. Ti, kteří platí klasicky formou poštovních složenek, nám trochu přidělávají práci, neboť na výpisu z banky se jako odesílatel objeví pouze Česká pošta. Česká pošta nám zasílá své výpisy, na kterých bývá uveden pouze variabilní symbol plátce. Takže pokud jste zapomněli nebo záměrně neuvedli na složence své rodné číslo jako variabilní symbol, musíme telefonovat do databáze České pošty a identifikovat skutečného plátce.

Poslední možnost jak platit příspěvky je přímá úhrada zde panu předsedovi proti stvrzence o platbě.

Tomáš Charvát
místopředseda ČAH

Nahoru

Zpráva o UGA pro VH ČAH

UNIE GEOLOGICKÝCH ASOCIACÍ (dále UGA) byla založena na ustavující schůzi dne 19.4.1999. Je občanským sdružením spojujícím všechny profesní geologické asociace v České republice, jmenovitě Českou asociaci hydrogeologů – ČAH, Českou asociaci inženýrských geologů – ČAIG, Českou asociaci ložiskových geologů – ČALG a Českou asociaci pracovníků v aplikované geofyzice – ČAAG.

V představenstvu UGA jsou RNDr. Jaroslav Bárta, CSc. – ČAAG, RNDr. Jiří Čížek – ČAH, RNDr. Miroslav Raus – ČALG a RNDr. Jan Schröfel – ČAIG.

V dozorčí rady UGA byli RNDr. Josef Datel – ČAH, RNDr. Jiří Skopec, Ph.D. – ČAAG a RNDr. Ing. Jiří Zámek – ČAIG, za kterého nastoupil v roce 2001 RNDr. Jan Marek, CSc.

Předsedou Unie byl zvolen RNDr. Jan Schröfel z České asociace inženýrských geologů a místopředsedou a hospodářem RNDr. Jiří Čížek z České asociace hydrogeologů.

Sídlem sdružení je Katedra geotechniky fakulty stavební ČVÚT, Thákurova 7, Praha 6, 166 29.

Registrace stanov byla na Ministerstvu vnitra ČR provedena dne 31.5.1999 pod č.j. VS/1-1/40 297/99-R. Občanské sdružení Unie geologických asociací je charakterizováno jako nezávislá, dobrovolná zájmová organizace sdružující profesní geologické asociace působící na území České republiky.

Základním posláním UGA je prosazovat společné zájmy svých členů, a to na domácí i zahraniční úrovni. Unie aktivně působí na zlepšování obecného povědomí o geologických oborech a snaží se ovlivňovat legislativní proces týkající se jejich odborné činnosti. Unie slouží členům nabídkou aktuálních informací a koordinuje řešení vzniklých problémů cestou vytváření společných názorů. Unie pomáhá zvyšovat odbornou úroveň pracovníků působících v geologických oborech. Na základě demokratických principů vypracovává kvalifikovaná stanoviska a doporučení k předloženým materiálům.

Dalším cílem UGA je vstup do European Federation of Geologists a případně dalších mezinárodních geologických organizací.

Aktivity v rámci České republiky

V rámci ČR začaly aktivity UGA setkáním jejich zástupců s ředitelem odboru geologie MŽP ČR RNDr. Z. Venerou dne 25.10.1999. Výsledkem uvedeného setkání byla dohoda o další spolupráci při řešení otázek působení státní geologické služby, zvyšování prestiže oprávněných geologů, výběru expertů a při zahraničních aktivitách MŽP a UGA. Nepodařilo se však najít shodu při řešení problematiky vzniku profesní samosprávné komory ani zlepšit komunikaci při tvorbě nových právních předpisů (má na starosti odbor legislativy).

Spolupráce s ministerstvem pokračovala i v dalších měsících. Zejména se UGA vyjadřovala k otázce definování potřeb státu v oblasti geologie a k vyhlášce ÚBÚ a ÚGÚ č.j. 1000/1962 o vedení a doplňování geologické dokumentace.

V listopadu 1999 byla také navázána spolupráce s Českým národním geologickým komitétem, který je členem mezinárodní vědecké geologické organizace – International Union of Geological Sciences. Na schůzce zástupců UGA a ČNGK dne 9.11. byla prodiskutována možnost spolupráce, která začala vzájemným informováním o aktivitách obou organizací.

Samozřejmě byla pečlivě sledována i novela geologického zákona, který je pro všechny členy UGA zcela zásadním právním dokumentem. Vzhledem k tomu, že nebyly z velké části akceptovány připomínky UGA v připomínkovém řízení v létě 1999, bylo nutno zasáhnout při projednávání novely tohoto zákona v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR. První velkou událostí, kterou začal proces torpédování předložené vládní novely (samozřejmě doprovázený zviditelňováním našich asociací a jejich členů), byla "Petice geologů České republiky", kterou podepsalo přes 500 geologů. Další kroky následovaly přímo při projednávání novely ve výboru pro státní správu, regionální rozvoj a životní prostředí (VSRZP) v roce 2000. Vzhledem k tomu, že vládní návrh byl značně rozdílný (v negativním smyslu) od toho, který UGA připomínkovala v květnu 1999, bylo nutno prosadit, aby došlo buď k zásadní změně předložené novely, nebo k jejímu zamítnutí.

Dne 8.2.2000 byl uspořádán seminář k tomuto zákonu, kterého se zúčastnilo přibližně 40 osob, mezi nimiž byli zastoupeni jak poslanci a ministerští úředníci včetně pana ministra, tak zástupci UGA, Těžařské komory a jednotlivých asociací. Vystoupení zástupců UGA a asociací bylo velice dobře připravené a jasně ukázalo chyby a nedostatky předložené novely i její nekoncepčnost a nesystémovost.

Další jednání byla vedena přímo s jednotlivými poslanci, a to jak v garančním výboru tohoto zákona (VSRZP), tak i ve výboru hospodářském. A právě v hospodářském výboru se poslanci jako první usnesli na zamítnutí vládní novely obou zákonů (geologického i horního). Při dalším jednání výboru (VSRZP) dne 10.2.2000 bylo konstatováno, že výsledky semináře nebyly dostatečně zapracovány do pozměňovacích návrhů, a proto bylo doporučeno odložit projednávání tohoto bodu až na březnovou schůzi výboru. Ta se uskutečnila po neveřejném projednání všech pozměňovacích návrhů podvýborem pro hospodaření se surovinami a s odpady dne 15.3.2000, kde se bohužel většina našich pozměňovacích návrhů opět zamítla.

Mezi jednáním v Parlamentu se uskutečnily ještě dvě schůzky zástupců UGA, Těžařské komory a nově i Asociace pro ochranu vodního a horninového prostředí se zástupci geologického odboru a legislativního odboru MŽP ČR. Při těchto jednáních ale vyšlo najevo, že zástupci MŽP nemají mandát jednat o ničem jiném, než o vládních novelách, a proto tato setkání neměla patřičný výsledek. Přesto byly UGA předloženy jednak teze nového geologického zákona a dále jako nouzový případ pro jednání v Parlamentu také pozměňovací návrhy. Ty ovšem byly doplněny preambulí o nesystémovosti takového řešení.

Na jednání výboru pro životní prostředí dne 22.3.2000 bylo opět konstatováno, že nedošlo k takové úpravě novely geologického a horního zákona, kterou by mohly UGA mohla akceptovat, a proto bylo doporučeno vládní předlohu zákona zamítnout. Poslanci uvedeného výboru to svým hlasováním skutečně doporučili Poslanecké sněmovně.

Bohužel, ze zásadních připomínek UGA byla nakonec akceptována pouze část §3, která se týkala nepřezkušování každých pět let a možnosti udělit oprávnění středoškolákům. Uspěla tak naše Petice geologů ze dne 30.9.1999. Veškeré další, podle našeho názoru zcela racionální a odůvodněné připomínky, nebyli ochotni poslanci zejména vládní strany a KSČM ani v jedné z komor Parlamentu podpořit a přijmout.Zdlouhavé projednávání tohoto zákona pak vyústilo v řadu pozměňovacích návrhů, o kterých poslanci PS rozhodovali na plenární schůzi dne 11.7.2000 hlasováním. Bohužel tak došlo k tomu, že vznikl nesourodý zákon, který opět nesplňuje ani požadavky odborné geologické veřejnosti, ale ani tolik proklamovanou přehlednost a právní čistotu.

Dále se UGA vyjadřovala k několika věcným záměrům zákonů a k vlastním zákonům. Byly to zejména zákon o posuzování vlivů na životní prostředí, zákona o odpadech a vodní zákon, jejichž projednávání ovlivňovala i Parlamentu a na Ministerstvu zemědělství.

Dalším důležitým bodem bylo projednání vývoje státní geologické služby vzhledem k chystanému zřízení České geologické služby. Na jednání UGA se všichni zúčastnění shodli na nutnosti zachovat Geofond jako unikátní geologický archív a zabránit jeho zneužití. Zároveň byl zopakován požadavek na zřízení České geologické služby jako organizační složky státu, který byl již uplatněn jako pozměňovací návrh v Parlamentu při projednávání novely geologického zákona. V tomto smyslu byl vyvinut tlak i při jednání s ministrem Kužvartem dne 16.7.2001.

Zahraniční aktivity UGA

První kontakt s Evropskou federací geologů (European Federation of Geologists – EFG) byl uskutečněn při jednání EFG v Budapešti v červnu 1999. Zde předseda UGA RNDr. Jan Schröfel oficiálně požádal o statut pozorovatele.

Ve dnech 1.-6.12.1999 se RNDr. Jan Schröfel zúčastnil setkání EFG, které se uskutečnilo v Bruselu. Výsledkem tohoto setkání bylo seznámení s fungováním Evropského parlamentu a jeho jednotlivých výborů a zahájení spolupráce s národními geologickými organizacemi. S ohledem na probíhající novelizaci geologického zákona byla diskuse vedena zejména na téma legislativy v zemích EU. Protože v žádném z těchto států neexistuje podobný geologický zákon a ani směrnice EU neuvažují o jednotném kodexu horního práva, řídí se tato legislativa národními poměry.

Při příležitosti tohoto jednání předložil předseda UGA požadavek na vytvoření pracovní skupiny v rámci EFG, která by se zabývala péčí o geology – juniory. Zejména by se jednalo o zlepšení nabídky a fungování stipendijních pobytů, mezinárodních výměnných exkurzí a prázdninových praxí a samozřejmě i pracovních příležitostí pro absolventy geologických oborů.

Ve dnech 3.-12.7.2000 se RNDr. Jan Schröfel zúčastnil zasedání Evropské federace geologů a 1. mezinárodní konference profesionálních geologů v Alicante ve Španělsku. Hlavními body jednání byly společná kompatibilní legislativa v jednotlivých členských zemích EFG, volný pohyb geologů a rovnocenné podmínky pro práci v evropském prostoru, odstranění legislativních barier a stanovení přesných norem pro výkon geologických činností, snaha o uznání jednotného titulu "european geologist" (popř. jiného po vzájemné dohodě), pokračovat ve spolupráci s jednotlivými komisemi v evropském parlamentu, rozšířit spolupráci s ostatními odbornými federacemi, uniemi a společnostmi, prostřednictvím komise EFG, ve které jsou zastoupené jednotlivé národní federace které jsou v EP a EU, lobovat pro myšlenky EFG. vytvořit dokonalý internetový informační systém nejen o EFG, ale jakési evropské geologické stránky a na základě tradičních evropských zkušeností a s použitím praxe amerických a kanadských profesionálních asociací vybudovat "evropskou" federaci profesionálních geologů. Byla samozřejmě zdůrazněna také snaha přijmout geologické asociace pozorovatelských zemí do EFG a vyzvat zbývající nezúčastněné geologické evropské asociace.

Další jednání EFG, kterého se zúčastnil RNDr. Jan Schröfel, se uskutečnilo ve dnech 15.-17.6.2001 v Krakově. Zde byla UGA oficiálně přivítána jako budoucí člen EFG od roku 2002. Bylo dohodnuto zaplacení členského příspěvku do příštího jednání EFG v červnu 2002. Výše byla odhadnuta na 2 euro za každého člena asociace. Bude ale nutné ještě přijmout všemi asociacemi etický kodex a pravděpodobně bude nutné uzavřít pojistku na výkon činnosti pro každého geologa. Na závěr zasedání EFG J Schröfel tlumočil výboru EFG pozvání do Prahy v roce 2004.

V Praze, 14.9.2001
Jiří Čížek

Nahoru

O KONTROLE A PŘIPOMÍNKÁCH K HOSPODAŘENÍ A ČINNOSTI ČAH

Zpráva revizora pro VH ČAH

Zhodnocené období činnosti revizora

Od minulé Valné hromady ČAH (16.12.1998 – Ostrava) do 4.9.2001

Činnost revizora v hodnoceném období

  • pravidelná účast na jednáních Rady ČAH v hodnoceném období
  • předávání názorů k vedení činnosti ČAH v rámci výše uvedených jednání
  • sledování organizace a odborné úrovně semináře (Přírodní atenuace organických látek) organizovaného ČAH
  • namátková průběžná kontrola příjmů a výdajů ČAH v hodnoceném období
  • podrobná kontrola hospodaření ČAH na základě kompletních účetních materiálů z let 1999 a 2000 (pražský i ostravský účet) i předběžného výkazu příjmů a výdajů ČAH v roce 2001 – do 6.9.2001 (pouze pražský účet)

Hospodaření ČAH (16.12.1998 – 4.9.2001)

Podrobná kontrola hospodaření ČAH byla mnou provedena dne 6.9.2001 na půdě PřFUK (Praha 2, Albertov 6) za účasti předsedy ČAH RNDr. J. Datla. V rámci kontroly byly prověřovány především výdaje a též příjmy ČAH v hodnoceném období dle zpracované účetní dokumentace. Kontrolovány byly především výdaje ČAH a to vyšší nežli 1000,- Kč. Bylo též prověřeno, zda výdaje jsou v souladu se stanovami ČAH a činností, kterou se má Česká hydrogeologická asociace zabývat.

Výsledky provedené kontroly hospodaření: Hospodaření ČAH v roce 1999 skončilo přebytkem 1 024,87 Kč (rozdíl příjmů a výdajů) a též v roce 2000 – 31 607,47 Kč. Především z důvodu spolupořádání 11. hydrogeologického kongresu v září 2001 je reálný i účetní přebytek v účetní uzávěrce ČAH za rok 2001.

Mezi hlavní příjmy ČAH lze zařadit – hlavním příjmem jsou příspěvky členské základny (200 Kč za člena/rok), nezanebatelná část příjmů plyne z posudkové a konzultační činnosti ČAH, kterou dominantně vykonávají ve prospěch asociace zástupci Rady ČAH (především Doc. Ing. A. Grmela a RNDr. J. Datel). Příjmem ČAHu byl i čistý výtěžek 10. hydrogeologické konference – cca 10 000,- Kč a čistý výnos z pořádání odborného semináře (Přírodní atenuace organických látek) – cca 25 000.- Kč.

Mezi hlavní výdaje ČAH lze zařadit – potřeby zabezpečující chod ČAH (kopírovací a poštovní služby, nákup kancelářských potřeb a odborné literatury, drobná údržba kancelářské techniky využívané Radou ČAH, správní poplatky, notářské poplatky, náklady za vedení účetnictví a zpracování daňového přiznání, náklady na správu webové stránky ČAH, nákup nezbytného kancelářského nábytku především pro archivaci materiálů ČAH) a též vydávání a distribuce zpravodaje ČAH. Dále se vydávají finanční prostředky prostředky na příspěvky do Unie geologických asociací, z poloviny se podílí ČAH na úhradě odměny pro laureáta Ceny O. Hynie.

Čerpání finančních prostředků Radou ČAH a revizorem – činnost spojenou s ČAHem vykonávají předseda, místopředsedové i členové Rady a revizor bezúplatně. V konkrétním období byly propláceny pouze cestovní náhrady Doc. Ing. A. Grmelovi (spojené s cestami na jednání Rady) a tentýž zástupce asociace byl Radou jednomyslně nominován k účasti na mezinárodním hydrogeologickém kongresu v Bratislavě v roce 1999 (náklady spojené s touto účastí zástupce české hydrogeologie na kongresu byly uhrazeny z prostředků ČAH). Též byla schválena a proplacena odměna za organizaci ziskového odborného semináře pod záštitou ČAH – RNDr. J. Datlovi. RNDr. J. Datel se za prostředky ČAH zúčastnil 10. slovenské hydrogeologické konference.

Stavy bankovních účtů a pokladen ČAH

Pražský účet ČS a .s. (k 4.9.2001) – 27 188,90 Kč,
Pražská pokladna – 8 700,60 Kč (RNDr. J. Datel),
Ostravský účet KB a .s. (účet založen 5.2.1999, k 5.9.2001) – 370 913,39 Kč,
* na účtě je v současnosti výraznější obrat z důvodu pořádání 11.hg.kongresu
Ostravská pokladna – 0,00 Kč (Doc. Ing. A. Grmela)
Stavy na účtech byly zkontrolovány dle bankovních výpisů, fyzicky pak stav pražské pokladny.

Závěrem

Podrobná kontrola hospodaření ČAH, provedená revizorem, neshledala především ve výdajových, ale i příjmových položkách, účetnictví ČAHu jakékoliv neoprávněné či nehospodárné nakládání s finančními prostředky ČAHu. Relativně vyšší finanční prostředky se vynakládají za odbornou literaturu i vydávání zpravodaje ČAH, nižší položky za ostatní nezbytné výdaje, významněji nízká položka se vydává na vedení účetnictví.

Je třeba velmi kladně hodnotit konzultační i posudkovou činnost členů ČAH (především Rady ČAH, předsedy i místopředsedů), jejíž finanční výtěžek posilující příjmy ČAH umožňuje důstojné fungování České hydrogeologické asociace.

Doporučuji

Pokud bude pravděpodobné, že hospodaření ČAHu v roce 2001 skončí přebytkem, pak doporučuji zvážit nákup vlastní výpočetní techniky asociace. Dále navrhuji vzhledem k potřebné budoucí profesionalizaci ČAHu i jeho přizpůsobování se evropským strukturám (zřejmě prostřednictvím UGA) projednat zvýšení členských příspěvků. Je potřebné dovybrat dlužné členské příspěvky od členů ČAH a případně zaujmout jasný a konkrétní postup vůči neplatičům z vlastních řad, kteří dosud požívají stejných výhod členství v ČAHu na úkor platících členů.

Činnost ČAH (16.12.1998 – 4.9.2001)

Podrobněji je zhodnocena činnost ČAHu ve Zprávě o činnosti ČAH, zpracované pro Valnou hromadu ČAH 19.9.2001. Dále uvádím pouze dominantní rozsah činnosti ČAH za uplynulé období a subjektivní názor revizora na potřebné směřování činnosti ČAH v období budoucím.

Dominantní činnost ČAHu – vydávání a distribuce Zpravodaje ČAHu, posuzování odborné způsobilosti v hydrogeologii při udělování osvědčení k činnosti, konzultační a posudková činnost (pro členy ČAH, státní správu a soukromé organizace), předávání připomínek a návrhů úprav ze strany ČAHu k projednávaným legislativním materiálům dotýkajících se podnikání v oboru hydrogeologie (a geologie obecně), prosazování integrace pracovníků působících na poli geologie do jediného sdružení v ČR – Unie geologických asociací – která může geology lépe zastupovat i v mezinárodním měřítku (při současném zachování funkce ČAHu), zvýšení povědomosti o existenci a činnosti ČAHu prostřednictvím informační techniky (webové stránky), pořádání odborného semináře na půdě PřFUK, spolupořadatelství 11. hydrogeologického kongresu.

Názor revizora na činnost ČAHu současnou i budoucí

Pokud mám zhodnotit činnost ČAHu za uplynulé období a v současnosti, pak toto profesní sdružení rozhodně nestagnuje a jeho volení zástupci pracují se značným nasazením ve svém volném čase a bez nároků na odměnu s jediným cílem – udržet vysoký standard české hydrogeologie, umožňovat prosazování se důležité činnosti hydrogeologů na trhu práce, usilovat o zhlazení legislativních překážek mnohdy významně komplikujících práci hydrogeologů, minimalizovat škody napáchané na poli hydrogeologie neodborníky (nekalou a často protiprávně podnikající konkurencí na poli hydrogeologie) a v neposlední řadě uspět při nezbytné integraci českých hydrogeologů do mezinárodních struktur. V současnosti je potřebné všem lidem, starajícím se o obecný zájem hydrogeologické obce, přinejmenším poděkovat, i když okamžiky nezanedbatelných úspěchů se střídají s chvílemi částečných neúspěchů.

Je však nutné si uvědomit, že činnost ČAHu je v současnosti možná pouze díky výrazné pomoci vysokých škol – PřFUK v Praze a VŠB-TU v Ostravě, v jejichž prostorách i s částečným využitím jejich techniky volení zástupci ČAHu vykonávají svoji činnost. Domnívám se, že v budoucnu již nebude možné dále rozvíjet činnost ČAHu na bázi obětavosti malé skupinky jejích členů a bude potřebné alespoň částečně asociaci profesionalizovat, aby se placení vedoucí pracovnící ČAHu mohli plně věnovat práci v asociaci (komoře), lépe či detailněji zastupovat a chránit zájmy hydrogeologů a postačili též reagovat na značné tempo doby. Toto je jedno z mála předsevzetí ČAHu, které nebylo prozatím naplněno – usilovně pracovat na transformaci v profesní komoru ve spolupráci s ostatními asociacemi, která by zajistila vyšší právní subjektivitu i možnosti hájení zájmů hydrogeologů – ovšem za cenu vyšších investic.

Závěrem doporučuji

ČAH by se měl důrazněji zabývat možnostmi vytvoření profesionální komory hydrogeologů i návrhy zajištění jejího náročnějšího financování. Stejně důležitá je i podílení se na činnosti UGA. Za potřebné též považuji zabývat se zvolením způsobů účinného boje s nelegální činností a činností prováděnou bez osvědčení či neodborným způsobem na poli hydrogeologie. Zvolený způsob vedoucí k vymýcení nekalých praktik uvést do praxe. Nezbytnou činností ČAHu zůstává práce na poli legislativním a spojená s vydáváním Zpravodaje i pořádáním odborných seminářů či kongresů.

V Praze, 16.9.2001,
RNDr. Z. Pištora, ml.

Nahoru

Zápis z jednání valné hromady České asociace hydrogeologů (ČAH) v Ostravě dne 19.9.2001

Valnou hromadu (VH) zahájil dosavadní předseda ČAH Josef Datel, který byl plénem pověřen i dalším vedením valné hromady. Byl přednesen program jednání valné hromady, proti němuž nikdo z přítomných nevznesl ani připomínky ani námitky.

Dalším bodem jednání bylo sestavení volební komise, do níž byli nominováni Miloš Čeleda, Marek Petráček a Zbyněk Vencelides. Nominovaní členové byli plénem jednohlasně odsouhlaseni. Jako vedoucí volební komise byl určen Marek Petráček.

V 17.20 hodin, tedy 20 minut po oficiálním zahájení VH zahájil předsedající volby nové výkonné rady ČAH a volbu nového revizora. Volby byly tajné.

Dále přednesl dosavadní předseda ČAH zprávu o činnosti ČAH za období od minulé VH. Zpráva je přílohou tohoto zápisu.

Po přednesení této zprávy předsedající ukončil v 17.35 hodin volby a volební komise zahájila sčítání hlasů.

V dalším pokračování VH byla dosavadním předsedou vyhodnocena anketa, kterou dostali všichni účastníci v posledním Zpravodaji ČAH č. 15. Z 270 rozeslaných dotazníků se vrátilo 53 vyplněných, tj. 19%. Výsledky jsou přílohou tohoto zápisu. Z hlavních výsledků nutno zdůraznit přání členů nadále pracovat na vytvoření profesní komory geologů se samostatnými odbornými sekcemi, pokračovat v integraci do Evropské federace geologů (EFG), pracovat na zlepšení české legislativy a vytvořit pracovní komise, zejména na sjednocení terminologie v hydrogeologii a pro minerální vody.

Potom dosavadní výkonný tajemník ČAH Tomáš Charvát přednesl zprávu o stavu členstva a o placení členských příspěvků. Ke dni konání VH bylo v ČAH 276 řádných členů. Tento počet se těsně před konáním VH ještě zvýšil o 5 nových členů, takže celkový počet byl 281 členů. Tomáš Charvát zdůraznil nutnost urychleného doplacení členských příspěvků za rok 2000 a také za letošní rok. Také zpráva o stavu členů a placení členských příspěvků je přílohou tohoto zápisu.

Josef Datel dále přednesl zprávu o hospodaření ČAH, ze které vyplynulo, že hlavním zdrojem příjmů jsou členské příspěvky, posudková činnost a výtěžek ze seminářů a konferencí. Hlavními výdaji jsou náklady spojené s vydáváním Zpravodaje ČAH, členstvím v UGA a www stránkami. Celkově na účtu ČAH v Praze bylo 27188,90 Kč, na účtu v Ostravě (zřízeném pro financování XI. Národní hydrogeologického kongresu) bylo 370913,39 Kč. V pokladně předsedy bylo v hotovosti 8700,60,- Kč. Výše členských příspěvků byla a nadále zůstává 200,- Kč za každého řádného člena za rok. Účetní závěrka za rok 1999 vykázala přebytek +1024,87 Kč, za rok 2000 přebytek +31607,40 Kč.

Vzhledem k nepřítomnosti revizora přednesl předseda ČAH také revizní zprávu a poznámky revizora k dosavadní činnosti ČAH a zejména budoucím úkolům. Obě výše uvedené zprávy jsou také přílohou tohoto zápisu.

V dalším části VH přednesl kolega Jiří Čížek zprávu o činnosti Unie geologických asociací, jejímž členem ČAH je od jejího vzniku v roce 1999. Zpráva o činnosti je přílohou tohoto zápisu. Jako nejdůležitější body byly konstatovány kroky k zlepšení české legislativy, zejména při novelizaci geologického zákona a dalších zákonů a vyhlášek a dále připojení UGA do EFG od příštího roku.

Dalším bodem VH bylo schválení Etického kodexu geologa. Všem účastníkům byly rozdány překlady Etického kodexu geologa EFG a také AIPG (American Institute of Professional Geologists) – viz přílohy. Nejdříve nechal předsedající hlasovat o možnosti schválit Etický kodex na jednání VH. Z přítomných 76 účastníků bylo 63 pro, 1 proti a 12 se zdrželo hlasování. Před vlastním hlasováním o schválení Etického kodexu byla diskuse, kde kolega Šilar namítl, že překlad anglických originálů není přesným právním překladem, což předsedající potvrdil. V další diskusi pánové Krajča a Sovadina namítli, že zejména body 5, 10a, 10b a 10c nelze přesně dodržet. Na to reagovali kolegové Krásný, P. Čížek a Vacek tím, nejde o body diskriminační, ale že jde o etický problém, za jehož porušení koneckonců nehrozí soud. Pan R. Muzikář připomněl nutnost sjednotit výklad jednotlivých pojmů. Bylo doporučeno, aby nová výkonná rada pořídila právní autorizovaný překlad Etického kodexu.

Poté bylo znovu přistoupeno k hlasování o možnosti schválit Etický kodex geologa. Z přítomných 76 účastníků bylo 64 pro, 1 proti a 11 se zdrželo hlasování. Bylo tedy přikročeno k vlastnímu chválení Etického kodexu členy ČAH. Při tomto hlasování bylo 63 pro, 2 proti a 11 se zdrželo hlasování. Etický kodex geologa byl VH přijat, takže pokud jej odsouhlasí i členové ostatních asociací, bude UGA přijata do EFG od 1.1.2002.

Dalším bodem bylo schválení čestných členů ČAH: V souladu se stanovami ČAH byli navrženi na čestné členství všichni dosavadní členové, kteří obdrželi cenu Oty Hynie, tedy Ing. RNDr. Karel Zima, PhD. – in memoriam, Prof. Ing. Jan Šilar, DrSc a Prof. RNDr. Vladimír Homola, CSc. Následným hlasováním, ve kterém bylo 75 účastníků pro, žádný proti a jeden se zdržel hlasování se stali výše jmenovaní prvními čestnými členy ČAH. Další hlasování pak rozhodlo o tom, že dalším čestným členem ČAH se stal Doc. RNDr. Karel Sarga, CSc – in memoriam. Při hlasování nebyl nikdo proti a pouze 4 se zdrželi hlasování. Ostatní byli pro tento návrh.

VH pokračovala diskusí, během níž probíhalo sčítání hlasovacích lístků. V diskusi vystoupil kolega Sovadina s tím, že terminologie v hydrogeologii není sjednocená a je nutné ji upravit. S tím souhlasil i A. Grmela, který podotknul, že ani na vysokých školách není terminologie jednotná. Nutnost řešit tento problém podpořili i pánové Šilar, Muzikář a Charvát, který upozornil na nutnost vyložit i termíny ze sanační a environmentální geologie. Pan Pospíšil informoval plénum o Slovníku hydrogeologických pojmů, vydaným ve Slovenské republice. Bylo proto doporučeno, aby nový výkonný výbor ČAH udělal potřebné kroky ke sjednocení hydrogeologické terminologie. K tomuto diskusnímu bodu proběhlo hlasování, při kterém se nikdo nezdržel ani nebyl proti. ČAH proto vytvoří ve spolupráci s IAH a dalšími odborníky terminologickou komisi, která bude tento problém řešit.

V další diskusi Petr Čížek zdůraznil nutnost bojovat proti neoprávněným osobám, kteří podnikají v hydrogeologii, zejména proti nahrazování hydrogeologických průzkumů proutkařením. Dále zdůraznil nutnost pozměnit vodní zákon v § 21, který může vytvářet státní monopol na hydrogeologické práce, a na zavedení vrtů pro tepelná čerpadla pod režim geologického zákona.

Pan Sýkora zdůraznil nutnost požadovat odbornou způsobilost i na pracovnících státní správy a ostatních organizací, kteří hydrogeologické práce posuzují. Byla konstatována nízká profesionalita pracovníků MŽP.

Po ukončení diskuse informoval předseda volební komise o výsledcích voleb. Ze 76 přítomných odevzdalo své hlasovací lístky 72 členů ČAH. Všechny hlasovací lístky byly platné.

Do výkonné rady byli zvoleni následující členové:

  • Josef Datel – 68 hlasů
  • Arnošt Grmela – 64 hlasů
  • Tomáš Charvát – 64 hlasů
  • Jiří Čížek – 58 hlasů
  • Renáta Kadlecová – 45 hlasů
  • Jaroslav Skořepa – 43 hlasů
  • Ivo Černý – 40 hlasů
  • Ivana Procházková – 38 hlasů
  • Svatopluk Šeda a Karel Lusk – 35 hlasů

Vzhledem k tomu, že byl nerozhodný počet hlasů pro 9. a 10. kandidáta, bylo dále hlasováno o možnosti, aby výkonná rada měla 10. členů. Při tomto hlasování bylo 72 účastníků pro, 1 proti a 3 se zdrželi hlasování. Výkonná rada v počtu deseti členů byla tedy VH zvolena.

Revizorem byl zvolen kolega Zdeněk Pištora, který dostal 64 hlasů.

Valná hromada České asociace hydrogeologů skončila v 19.35 dne 19.9.2001.

Zapsal: Jiří Čížek

Nahoru